Pokud zápach přetrvává i po vyčištění výparníku a výměně filtru, je na vině často mikrobiální biofilm na stěnách vzduchovodů. V takovém případě použijte dezinfekční přípravek ve formě pěny, který se aplikuje přímo do výstupů ventilace. Pěnu nechte působit podle návodu a poté zapněte topení na plný výkon, aby se systém vysušil. Důležité je také kontrolovat těsnost klimatizace – únik chladiva může způsobovat nejen zápach, ale i sníženou účinnost chlazení. V tomto případě je nutná návštěva servisu.

Prvním krokem je výměna kabinového filtru. Filtr zachycuje prach, pyl a nečistoty, které se mísí s vlhkostí a vytvářejí ideální prostředí pro mikroorganismy. Starý filtr poznáte podle šedé barvy a nepříjemného zápachu. Při výměně věnujte pozornost směru proudění vzduchu, který je na filtru vyznačen šipkou. Pokud si nejste jistí, podívejte se do návodu k vozidlu. Výměna trvá obvykle jen pár minut a je nejlevnějším a nejúčinnějším opatřením, které můžete udělat.

Viskozita se udává pomocí dvou čísel oddělených písmenem W, například 5W-30. První číslo s W (winter) vyjadřuje chování oleje při nízkých teplotách. Čím nižší je toto číslo, tím lépe olej teče za mrazu, což usnadňuje startování a rychlejší mazání po nastartování. Druhé číslo, za pomlčkou, popisuje viskozitu při provozní teplotě 100 °C. Vyšší hodnota znamená hustší olej, který vytváří stabilnější mazací film při vysokém zatížení, ale zároveň klade větší odpor a může zvyšovat spotřebu paliva.

Abyste se problému vyhnuli do budoucna, osvojte si jednoduchý návyk: pět minut před koncem jízdy vypněte kompresor klimatizace a nechte ventilátor běžet na plný výkon. Tím se výparník vysuší a zabrání se tvorbě plísní. Stejně tak pravidelně kontrolujte, zda pod autem odtéká voda, a při mytí dokončení interiéru se vyhněte přímému stříkání vody do ventilačních otvorů. Dodržováním těchto zásad udržíte klimatizaci čistou a bez zápachu po celou sezónu.

Než začnete, zjistěte si přesný typ filtru pro váš vůz. Informaci najdete v návodu k obsluze, případně na starém filtru – obvykle je na něm vytištěné číslo dílu. Moderní vozy mají plastovou schránku s kovovými sponami, starší modely používají šroubky nebo kovové úchytky. Otevřete kryt, vyjměte starý filtr a zkontrolujte, zda uvnitř nejsou nečistoty, listí nebo hmyz. Pokud ano, vysajte je, ale pozor, abyste do sacího potrubí nic nezapadlo.

Jak poznat, že je čas na výměnu Zanesený filtr poznáte snadno – podržte ho proti světlu. Pokud jím světlo neprochází, je čas na nový. Dalším signálem je zvýšený hluk sání, který připomíná hučení. U starších vozů s mechanickým sáním můžete také zaznamenat kopání motoru při prudké akceleraci. Obecně platí, že filtr vyměňujte minimálně jednou ročně nebo po ujetí zhruba 15 000 kilometrů. V prašném prostředí, při častých jízdách na okreskách nebo v městském provozu s hustou dopravou interval zkraťte na polovinu.

Při výměně dbejte nábytek na míru správné usazení nového filtru. Musí přesně zapadnout do schránky, jinak bude nasávat nefiltrovaný vzduch. Zkontrolujte také těsnění na krytu – pokud je ztvrdlé nebo popraskané, vyměňte ho. Po uzavření krytu se ujistěte, že jsou všechny spony řádně zajištěné. Častou chybou je ponechání starého filtru ve schránce a položení nového na něj. To způsobí, více detailů že se filtr ohne a neplní svou funkci. Stejně tak se vyvarujte vkládání filtru naopak – většina má na sobě šipku udávající směr proudění vzduchu.

Do garáže se hodí i svěrák nebo alespoň stabilní pracovní stůl s úchytem. Při řezání, pilování nebo broušení totiž potřebuješ obrobek pevně držet. Pokud nemáš stůl, pořiď si přenosné svorky, které přichytíš k jakékoli desce. Pamatuj, že při práci s nářadím vždy používej ochranné brýle a rukavice, zejména při vrtání nebo řezání. Prach a třísky dokážou poranit oči, a to i při nenápadné činnosti.

Dalším častým zdrojem zápachu je ucpaný odvod kondenzátu. Pokud se voda nemá kudy odvádět, zůstává ve výparníku a stagnuje. Ucpaný odvod poznáte podle toho, že se pod vozidlem netvoří kaluž vody po delší jízdě s klimatizací. Odvod najdete v motorovém prostoru nebo pod autem – jedná se o krátkou gumovou hadičku. Protrhněte ji jemným drátem nebo silným vzduchem z kompresoru. Dávejte pozor, abyste hadičku nepoškodili, a nepoužívejte ostré předměty, které by mohly prorazit plastové vedení.

Zápach z klimatizace není jen nepříjemný, ale může také signalizovat přemnožení bakterií a plísní ve výparníku. Nejčastěji se projeví jako zatuchlý nebo kyselý odér, který se objeví krátce po spuštění ventilace. Příčinou bývá kondenzát, který se usazuje na chladicích plochách a v rozvodech vzduchu. Pokud se problém neřeší, může se šířit do celého interiéru a zhoršovat kvalitu vzduchu. Základním krokem je pochopit, že samotné voňavky problém neřeší, pouze maskují příčinu.

If you liked this article and you also would like to be given more info with regards to Http://Ossenberg.Ch/Index.Php?Title=Když_PřI_BrzděNí_UslyšíTe_PíSkáNí_čI_SkříPáNí,_Co_To_Znamená? please visit our own web page.