Základním signálem potíží je kouř z výfuku. Modrý nebo šedý kouř při akceleraci obvykle znamená spalování oleje, což často souvisí s poškozením pístních kroužků nebo těsnění ventilů. Bílý kouř s nasládlým zápachem zase indikuje únik chladicí kapaliny do spalovacího prostoru, typicky přes prasklé těsnění pod hlavou úložné prostory v malém bytěálců. Pokud se kouř objeví hned po první jízdě a nezmizí ani po zahřátí, je to jasný důvod k okamžité kontrole. Zápach spáleniny nebo naftového oleje v kabině je také varováním, které nelze ignorovat.

Typické chyby, které řidiči dělají, jsou tři. První: měří tlak na teplé pneumatice a pak se diví, že je hodnota vyšší. Druhá: zapomínají na to, že každé kolo může mít jiný tlak, a srovnávají jen přední nápravu. Třetí: přehlížejí pomalý únik vzduchu, který se projeví až při delší jízdě. Pokud zjistíte, že tlak klesá v jednom kole výrazně častěji než v ostatních, nechte pneumatiku zkontrolovat odborníkem – může jít o defekt, který není vidět pouhým okem, ale při rychlé jízdě se projeví náhlou ztrátou kontroly.

Chladicí kapalina není jenom nemrznoucí směs barvy stěn do obýváku chladiče. Je to klíčový prvek celého chladicího okruhu, který udržuje motor v optimální provozní teplotě. Pokud je jí málo nebo je znehodnocená, může dojít k přehřátí a v krajním případě k nevratnému poškození hlavy válců nebo bloku motoru. Pravidelná kontrola hladiny je přitom záležitost na pět minut, která se vyplatí.

Co dělat, když motor začne klepat nebo vibrovat? Klepání motoru, zejména při nízkých otáčkách a plném zatížení, je jedním z nejnebezpečnějších příznaků. Může znamenat předčasný zážeh, tedy detonaci, která ničí písty a ojniční ložiska. Současně si všímejte i neobvyklých vibrací, které se šíří do volantu nebo sedačky. Ty často doprovázejí problémy s vyvážením klikové hřídele nebo s poškozeným dvouhmotovým setrvačníkem. V takovém případě okamžitě uberte plyn a zastavte na bezpečném místě. Jízda v tomto režimu může během pár kilometrů znamenat generální opravu.

Pozor byste si měli dát i na změny v řazení a projevech převodovky. U automatů se může objevit trhané řazení nebo prokluzování spojek, což souvisí s vyšším točivým momentem. U manuálů zase můžete cítit tvrdší chod řadicí páky nebo skřípání při zařazování. Tyto symptomy často nejsou přímým poškozením motoru, ale důsledkem toho, že ostatní komponenty nejsou na nový byt v panelákuýkon stavěné. Přesto je nutné je řešit dřív, než dojde k destrukci převodovky.

Hodnotu, kterou potřebujete, najdete na nálepce ve dveřích řidiče, na víčku palivové nádrže nebo v návodu k obsluze. Neřídíte se podle údaje na boku pneumatiky – ten udává maximální tlak, ne ten doporučený pro vaše vozidlo. Pro běžný provoz platí, že přední a zadní náprava mívají rozdílné hodnoty, a pokud často vozíte těžký náklad nebo dálnici, tlak se zvyšuje o 0,2 baru. V zimě se tlak přirozeně snižuje s klesající teplotou, takže kontrola by měla být častější.

Rozhodně nepodceňujte ani hladinu v chladiči samotném, pokud je váš vůz vybavený klasickým chladičem bez expandéru. U moderních vozů se kontroluje jen expandér, ale i tam se vyplatí občas zkontrolovat stav hadic – měly by být pružné, bez trhlin a boulí. Pokud zjistíte mokré skvrny pod autem nebo stopy chladicí kapaliny v motorovém prostoru, řešte to dříve, než se problém projeví úplnou ztrátou kapaliny.

Dalším krokem je kontrola samotných trysek. Často bývají zanesené vodním kamenem nebo nečistotami z nekvalitní vody. Pokud voda nestříká rovnoměrně nebo stříká jen z jedné strany, vyplatí se trysky vyjmout a pročistit. Použijte jemný drátek nebo jehlu, kterou opatrně protáhnete otvory. U vyhřívaných trysek zkontrolujte také elektrické konektory – oxidace nebo uvolněný kontakt způsobí, že vyhřívání nebude fungovat, a led na skle zůstane i přes aktivní stříkání.

Pozor si dejte také na čerpadlo. Pokud po zimě přestane fungovat, často za to může zamrzlá voda, která poškodila oběžné kolo. Abyste tomu předešli, nejezděte s poloprázdnou nádržkou – v zimě byste měli mít nádrž co nejvíce plnou. Kapalina tak lépe přenáší teplo od motoru a snižuje riziko zamrznutí. Pravidelně také kontrolujte, zda se v nádržce netvoří led – pokud ano, je to signál, že je směs příliš slabá.

Nejdůležitější je měřit tlak za studena. To znamená, že by vůz měl stát alespoň tři hodiny nebo byste měli ujet maximálně pár kilometrů. Při jízdě se pneumatiky zahřívají a tlak v nich přirozeně roste, takže měření po delší cestě ukáže nepřesné hodnoty. Ideální je měřit tlak ráno před odjezdem, kdy jsou pneumatiky zcela vychlazené. Hodnoty, které najdete v uživatelské příručce nebo na štítku u dveří řidiče, platí pro studené pneumatiky. Pokud měříte po jízdě, je nutné počítat s nárůstem a nepropichovat ventil v domnění, že je tlak příliš vysoký.