Největší chyba, kterou vídám u klientů, je podcenění mechanismu spaní. Koupíte si obyčejný gauč s vysouvacím šuplíkem a první noc zjistíte, že matrace končí uprostřed zad. Tělo pak leží v díře a vy druhý den nemůžete narovnat záda. Mnohem chytřejší je sáhnout po sofa bed s kvalitním click-clack mechanismem. Tenhle systém funguje na jednoduchém principu: sedák sklopíte dopředu, opěrák padne dolů a rázem máte rovnou plochu. Žádné skládání dílů, žádné tahání za postranice. Důležité je ale zkontrolovat, zda pod sedákem zůstane místo na úložný box. Pokud ano, můžete tam schovat dvě deky a jeden polštář. Pokud ne, hledejte dál. Click-clack je dnes standard v lepších kusech, ale pozor na levné varianty – plastové západky se po roce zlomí.

Co se týče samotného ležení, tady nesmíte slevit. Když už investujete do nábytku, který bude sloužit jako postel, musí mít pořádnou výplň. Ideální je kombinace pružinových taštiček a vrchní vrstvy paměťové pěny. Pokud narazíte na variantu s 16 cm foam mattress na pevném slatted frame, berte to jako zlatý standard. Pamatujte, že slatted frame není žádná levná překližka. Jde o prohnuté lišty, které kopírují tvar těla a odvětrávají matraci . Bez toho se vám bude na pohovce v létě hromadit pot a plíseň. A pokud máte malé děti, které na gauči skáčou, slatted frame navíc tlumí nárazy. Prostě investice do zdraví zad.

Ale pojďme zpátky k tomu, co trápí každého nájemníka – skladování. V malém bytě je každý centimetr podlý. Klasická sedačka se dvěma sedáky zabírá místo, ale pod ní máte jen prach. Řešení? Jednoznačně bed with storage. Existují pohovky, kde celý spodní box tvoří jeden velký úložný prostor. Zvednete sedák, a pod ním je dutina hluboká klidně 25 centimetrů. Vejdou se tam spacáky, vánoční dekorace, ale třeba i boty mimo sezónu. Jen pozor na mechanismus zvedání. Levnější kusy mají plynové písty, které po dvou letech přestanou držet. Kvalitnější modely používají pružiny s aretací. Vyzkoušejte to v prodejně: zvedněte sedák a pusťte ho. Pokud bouchne, hledejte dál.

A teď k tomu, na čem sedíte. Mnoho lidí podceňuje vliv potahové látky na každodenní pohodlí. Bavlněný povlak sice vypadá mile, ale po třech měsících je na sedáku flek od kafe a srst kočky se do něj zažere jako do koberce. Proto v posledních letech frčí velvet upholstery. Sametový povrch je nečekaně odolný. Tekutiny po něm stékají, pokud je kvalitně impregnovaný, a vy můžete flek otřít vlhkým hadrem prakticky okamžitě. Navíc ta struktura vypadá luxusně, aniž byste museli utrácet za pravou kůži. Jen dejte pozor na označení „samet" v e-shopech. Skutečný velvet je hustě tkaný s krátkým vlasem, ne ta laciná plyšová plandavka, která se po roce oloupe.

Pokud máte hosty často, ale jen na jednu noc, vyplatí se pull-out sofa. Neplést s klasickým výsuvem, kdy vytahujete konstrukci dopředu. Tady jde o to, že pod hlavním sedákem je schovaný další rám s matrací, který jednoduše vysunete směrem k sobě. Rázem máte dvě lůžka najednou. Hodí se to, když přijedou rodiče nebo kamarád na návštěvu. Problém je, že pull-out sofa bývá nižší, takže pro starší lidi je složité vstát. A pozor na výšku: pod sedákem musí být alespoň 10 centimetrů mezery pro pohyb mechanismu. Jinak budete tahat za madlo a nic se nestane. Radši si nechte v obchodě předvést celý proces vysouvání.

Praktická rada na závěr: neměřte jen šířku pohovky, ale i hloubku. Většina living room furniture pro malé byty má hloubku 90 až 100 centimetrů, což je akorát pro sezení s rovnými zády. Pokud si rádi lehnete na gauč s nohama nahoru, potřebujete hloubku 110 centimetrů. Jenže to už zabere půl místnosti. Možná budete muset obětovat konferenční stolek a nahradit ho malým úložným boxem. Osobně doporučuji vzít si domů izolepu a vyznačit na podlaze obrys pohovky. Budete překvapeni, jak velká vlastně je. A teprve pak řešit, zda se do ničeho vejdete vy, hosté, i věci z půdy.