Do třetice všeho dobrého - kombinace materiálů. Dřevo, kov, samet. To je základ. Moje obývací stěna má otevřené police z masivu, na kterých mám velvet upholstery krabice na drobnosti. Skleněné vázy vedle nich kontrastují s měkkostí látky. Takhle to funguje. A nezapomínejte na textilie, které snesou praní. Moje kamarádka si pořídila krásný koberec z vlny, ale po první kocovině od kamaráda, který zvracel, ho musela vyhodit. Raději zvolte pratelné povlaky na polštáře nebo sedačku s pratelným potahem. To je interior accessory, který vám zachrání nervy i peněže


Začala jsem u toho hlavního - místa na spaní. Klasická postel zabere plochu a nic pod ní nemáte, pokud si nekoupíte speciální šuplíky. Tohle je ale cesta do pekel nepořádku. Po třech měsících spaní na rozkládací sedačce od babičky, která mi lámat záda, jsem investovala do skutečného sofa bed. Důležité je nenechat se zmást vzhledem. Když říkám sofa bed, myslím tím kousek, kde sezení měkké, ale spaní v pohodě. Můj model má masivní slatted frame, který je ručně vyrobený z ohýbaného buku. Pod ním se otevře celá dutina. Tam mám uložené zimní deky, dva polštáře a pro nečekané přespávačky. Je to revoluce v organizaci. Sousedka se mi smála, říkala, že šetřím místem jako psychopat. Ale o víkendu, když k ní přijela sestra s dětmi a neměla kde stlát, už se nesm