Jednou z nejlepších investic do zdravého prostředí je pro mě pořízení kvalitní rohovky s úložným prostorem a click-clack mechanismem. Když přijedou příbuzní na víkend, netrávím hodiny nafukováním návštěvnické matrace a přemisťováním stolů. Během minuty mám připravené lůžko pro dva dospělé lidi. Ráno vše zmáčknu zpět a byt je zase obývák. Žádné války s polštáři, žádné hledání místa pro složenou postel. Tento systém mi uvolnil ruce i hlavu. A protože mám byt malý, oceňuji, že se v něm dá dýchat i při plné obsazenosti. Větrám pravidelně, používám čističku vzduchu s HEPA filtrem a koberce vyměnila za dřevěnou plovoucí podlahu. Prach se nesbírá v textiliích, ale jde snadno vytřít. To je pro mě základ zdravého domova – méně úklidu, více kl

Jednou z nejčastějších chyb, kterou u klientů vidím, je podcenění přípravy. Než se pustíte do samotného malování, musíte stěnu zbavit staré omítky, zaplnit díry po hřebících a hlavně ji napenetrovat. Jinak se barva vsákne nerovnoměrně a výsledek bude flekatý. Stejně pečlivě byste měli přistupovat k výběru lůžkové části. Pokud kupujete manželskou postel s úložným prostorem, tedy bed with storage, zkontrolujte, zda je výklopný mechanismus plynulý a zda máte dost místa pro rozložení matrace. U jednolůžkových variant často narazíte na pull-out sofa, tedy vysouvací sedačku, kde se spací plocha vytahuje zespodu. Tento systém je skvělý na přespání, ale vyžaduje pevný podklad. Na tenkou pěnovou matraci nikdy nespoléhejte. Ideální je kombinace kvalitního lamelového roštu a paměťové pěny. Tělo se musí prohřívat rovnoměr

Kvalitní spánek je ale jen polovina úspěchu. Druhou polovinou je estetika, která vás obklopuje. A tady se potkává praktičnost s uměním. Když máte v místnosti dominantní prvek jako je rozkládací pohovka, její barevnost by měla korespondovat s tím, co děláte na stěnách. Vzpomínám si, jak jsem dlouho váhala mezi tmavě modrou a cihlovou. Nakonec zvítězila sytá terakota, která krásně kontrastovala s bílým zbytkem místnosti. Aby celek nepůsobil moc stroze, přidala jsem na jednu stěnu abstraktní wall painting s jemnými přechody mezi terakotou a pudrově růžovou. Tenhle kousek jsem dělala ručně houbičkou, bez šablon. Výsledek je organický, nedokonale dokonalý. Přesně tak, jak to mám ráda. Když se na něj dívám, mám pocit, že stěna mlu

Právě ukládání věcí je alfou a omegou každé předsíně. Kolikrát jste přišli domů a na botníku se válely rukavice, šály a klíče od sklepa? To není jen chaos, to je vizuální smog. Já řeším problém systémem zásuvek a košů. Každá věc má své místo, od kapesníčků až po repelent. A když už jsme u těch hostů – pořiďte si do předsíně malou dočasnou postel. Třeba v podobě pul-out sofa, která se vejde pod vestavěnou skříň. Ráno zmizí za dveřmi a nikdo nepozná, že jste spali na chodbě. Jen pozor na rozměry. Jednou jsem koupila model, který byl o tři centimetry širší než výklenek, a musela jsem ho vracet. Měřte dvakrát, řežte jed

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech čtverečních, narazila jsem na klasický problém malých půdorysů. Každý centimetr stěny musel nést dvojí funkci. Nepomohla by mi žádná tapeta s divokým vzorem, která by prostor ještě zmenšila. Začala jsem tedy experimentovat s technikou wall painting, která umí s místností doslova pohnout. Místo abych malovala celou plochu jednou barvou, vytvořila jsem na jedné stěně iluzi výklenku. Tmavší odstín šedé v obdélníkovém poli, lemovaný úzkým světlým pruhem. Výsledek? Místnost opticky získala hloubku a já jsem najednou měla vizuální rámec, kolem kterého jsem mohla aranžovat kuchyňský nábytek. Tahle jednoduchá finta mi otevřela oči. Wall painting není jen o barvě. Je to nástroj, jak zásadně proměnit i ten nejstísněnější pros

A teď k tomu, co dělá předsíň opravdu útulnou. Materiály a textury. Když máte úzký prostor, sáhněte po světlých barvách a lesklých površích. Bílá lakovaná dřevotříska odráží světlo, stejně jako zrcadla. Ale nebojte se přidat jeden výrazný prvek. Třeba věšák z masivního dubu nebo křeslo s velvet upholstery v sytě modré. Ten kontrast prostor oživí a zároveň dodá na luxusu. Já mám v předsíni právě takové křeslo s jemným sametovým povrchem a pod ním kobereček z ovčí vlny. Když se večer vracím domů, první, co udělám, je, že si sednu, zuju boty a na chvíli vypnu. Je to malý rituál, který mě nastaví na domácí re