Na závěr jeden praktický postřeh: pokud plánujete pořídit rozkládací pohovku, která se stane hlavním lůžkem pro časté hosty, investujte do varianty s kovovým nebo dřevěným mechanismem, nikoli do plastu. U mně vydrželo pět let klikací zařízení, při kterém stačí zatáhnout za pásku a ložní plocha se sama vysune. Bohužel se mi první rok stalo, že se zasekla pružina a musel jsem volat servis. Od té doby vím, že u sedáků s funkcí spánku je rozhodující tloušťka oceli. A samozřejmě, nezapomeňte na kvalitní matraci – 16 cm pěny na lamelovém roštu je minimum pro pohodlí dospělého člověka. A když k tomu přidáte dřevěný stůl z doubkových desek a na okna pověsíte lněné závěsy, máte hotovo. Rustikální interiér neznamená honit se za módními trendy – znamená život s materiály, které stárnou s grác

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt 2+kk s rozlohou 45 metrů čtverečních, netušila jsem, že právě podlaha v obývacím pokoji se stane tím největším oříškem. Nešlo jen o barvu nebo materiál. Šlo o to, že můj obývák musel být zároveň ložnicí pro návštěvy. A to doslova. Každý pátek večer jsem vytahovala matraci zpod postele, rozkládala ji na koberec záclony a závěsy doufala, že se host ráno neprobudí s bolestí zad. Pak přišla fáze, kdy jsem začala řešit podlahu jako integrální součást spacích plánů. Nechtěla jsem se vzdát estetiky, ale potřebovala jsem tvrdý povrch, který unese kolečka rozkládacího gauče, aniž by se do něj zaryla. Žádný nadýchaný koberec přes celou místnost, který nasává prach a pachy. Hledala jsem řešení, které by fungovalo jako neutrální základ pro denní život i noční prom