Ale pozor, click-clack mechanismus sám o sobě spaní nezachrání. Kvalita leží v detailech. Koupili jsme sedačku s pevnou slatted frame, tedy lamelovým roštem, který je schovaný uvnitř. Důležité je, aby rošt nebyl příliš řídký. Ten náš má lamely od sebe tak akorát, aby se matrace nepropadala. Na něj patří odpovídající foam mattress, tedy pěnová matrace. Ne ta tenká, co se složí do úložného prostoru, ale plnohodnotná, alespoň 12 centimetrů silná. My máme 16 cm a je to znát. Hosté se ráno budí bez bolavých zad a my máme klid. Samozřejmě, dekorativní polštáře pokud zrovna nespíme my sami na ní, když máme v ložnici malová

Pak tu byl problém s lůžkovinami a dekami. Kde je skladovat, když hosté nepřijdou každý víkend? Skříň v předsíni je plná bund a bot. Řešení jsem našel v podobě postele s úložným prostorem v dětském pokoji. Ano, to není pro hosty, ale uvolnilo to místo v hlavní ložnici. Tam jsme dali klasickou postel s výsuvnými šuplíky pod rámem. Do nich ukládáme náhradní polštáře, lehké deky a jedno prostěradlo navíc. Najednou máme všechno po ruce, aniž by věci ležely na očích v obýváku. Malý trik, který promění stres z přípravy v pohodovou rut

Když vybíráte polštáře do malého bytu, zapomeňte na ty nejlevnější výplně z umělého vlákna. Po pár měsících ztratí tvar a vypadají jako placaté palačinky. Já sázím na varianty s pevnějším jádrem, ideálně s husím peřím nebo kvalitní silikonovou kuličkou. Tvar si drží i po častém mačkání, což oceníte, když je každý večer skládáte do kouta, abyste uvolnili místo pro rozloženou postel. A právě rozložená postel je v malém bytě častým tématem. Moje řešení? Koupila jsem pohovku s click-clack mechanismem. To je ten typ, kdy sedák jednoduše sklopíte dopředu a vznikne rovná plocha. Jenže pak stojíte před problémem: kam s dekorativními polštáři, když je potřebujete odlo