Skladování ložního prádla se v řadovém domě stává logistickou operací. Nemám prádelník, mám vestavěnou skříň v chodbě v prvním patře, kam se vejdou jen tři ručníky a dva povlaky. Řešení jsem našla v krabicích pod rozkládací sedačkou, i když to vyžaduje pravidelné prohrabávání. Když mám přes víkend návštěvu, musím vytáhnout matraci a složit všechny deky do úložného vaku, který pak šoupnu pod schodiště. Právě tady mi došlo, že při townhouse interior designu se musíte smířit s kompromisy. Žádný nábytek nedokáže skrýt všechno. Místo honby za dokonalým úložným systémem jsem raději pořídila dekorativní truhlu, která stojí u vchodu a pojme všechny zimní šály a rukav

Když mi kamarádka volala, že děsí se příjezdu tchyně, pochopila jsem její problém. Její obývák měl rozměry tři na čtyři metry, ve dne sloužil jako pracovna a v noci se zázračně měnil v ložnici. Jenže ten zázrak byl spíš noční můra. Každý večer tahala matraci z pod postele, skládala ji na zem a ráno celý rituál opakovala pozpátku. K tomu věčné stěhování polštářů a cestovních kufrů, které neměly kam zmizet. Zkušenost z první ruky mi ukázala, že malá garsonka vyžaduje chytrá řešení, ne jen hezké dekorace. Tehdy jsem jí navrhla kompletní proměnu interiéru, který by fungoval pro každodenní život i pro nečekané návšt