Když už jsem řešil praktickou stránku, chtěl jsem, aby nábytek zároveň ladil s novou kuchyní. Zvolil jsem proto velvet upholstery v tmavě modrém odstínu, který krásně kontrastuje s bílými skříňkami a dubovou deskou. Sametový povrch je na dotek příjemný a nechytá tolik prachu jako třeba hrubé tkaniny. Navíc působí luxusně, aniž by byl křehký. Manželka se bála, že se na něm budou dělat fleky od rukou nebo jídla, ale stačí vlhký hadřík a je čisto. Jediná věc, na kterou jsem si musel dávat pozor, byla výška sedáku. Klasické pohovky mívají sedák ve 45 cm, já ale potřeboval, aby se na ni dalo pohodlně usednout i u jídelního stolu. Nakonec jsem nechal vyrobit model s o 5 cm nižší nož

Poslední věc, kterou bych chtěla sdílet z vlastní zkušenosti: nebojte se, že vaše řešení není "dokonalé" podle katalogu. Ten bed with storage pod oknem nemusí být z masivu za třicet tisíc. Já koupila základní model z bílé dýhy a nechala si na něj ušít potah na míru. Vyšlo mě to na polovinu. A výsledný cozy interior? Každý, kdo ke mně přijde na návštěvu, řekne: "Tady se mi dýchá." A to je přece pointa. Není to o ceně, je to o tom, že každý kus nábytku v místnosti dělá víc než jednu věc. Šetří místo, skrývá nepořádek a večer vás obejme jako starý pří

Mechanismus, který mi nakonec učaroval, se jmenuje click-clack mechanism. Funguje to geniálně jednoduše – sedák vysunete dopředu a opěrák zaklapnete do roviny. Žádné tahání za těžké díly, žádné zvedání matrací. Stačí dvě sekundy a místo pohovky máte rovnou plochu o rozměrech 200×140 cm. Při rekonstrukci kuchyně jsem kvůli tomu musel posunout jídelní stůl o 15 centimetrů blíž ke zdi, ale vyplatilo se. Dnes, když přijedou přátelé, rozložím ji za minutu. A protože click-clack mechanism drží pevně i při běžném sezení, nemusím se bát, že by se během večeře samovolně sklopil. Jen pozor na kvalitu kovových úchytů – levné varianty po pár měsících povo

Než jsem se rozhodl, zkoušel jsem různé typy. Uvažoval jsem o klasickém sofa bed, který se snadno ovládá a hodí se do malých prostor. Jenže většina modelů na trhu trpí jedním neduhem. Když je složená jako sedačka, zabírá přesně tolik místa jako běžná pohovka, ale po rozložení vám nezbyde žádný úložný prostor na povlečení a deky. A právě úložný prostor je v malé kuchyni kritický. Nakonec jsem objevil variantu, která v sobě kombinuje jak sedací část, tak schránku na ložní prádlo. Výrobci tomu říkají bed with storage, a já dodnes žehnám tomu nápadu. Do spodního výsuvného šuplíku se vejdou dvě sady povlečení, tři polštáře a jedna silnější deka. Konečně jsem nemusel skladovat lůžkoviny v kuchyňské skříňce vedle hrneč

Druhý byt už byl o něco větší, ale stejně jsem bojovala s dispozicí. Obývák sloužil zároveň jako ložnice pro časté návštěvy. Potřebovala jsem kombinaci, která přes den vypadá reprezentativně a v noci se promění v pohodlné spaní. Pořídila jsem tedy sofa bed s poměrně hlubokým sedem a k němu dvě stojací living room lamps s nastavitelným ramenem. Jednu umístila k čelu pohovky, druhou do kouta k lenošce. Světlo jsem mohla směřovat přesně tam, kde jsem zrovna četla nebo si dělala kafe. Zjistila jsem, že pokud máte v místnosti rozkládací nábytek na míru, je klíčové mít světlo nezávislé na poloze postele. Jakmile jsem rozložila matraci, lampa vedle hlavy mi umožnila číst, aniž bych rušila spolubydlíc