Jak odstíny stěn mění atmosféru bytu i vaše plány na spaní > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když jsme předloni malovali obývák, sáhla jsem po sytě khaki. Myslela jsem, že bude útulný. Jenže pak přišla první návštěva a já zjistila, že ten tmavý odstín pohltí veškeré světlo. Náš malý obývák, kde jediným spaním pro hosty byl rozkládací gauč, najednou působil jako jeskyně. Hostům nebylo dobře, barva je tlačila. A já pochopila, že výběr interiérových barev není jen o módě, ale o tom, jak se v místnosti reálně žije. Pokud plánujete pořídit pohovku s click-clack mechanismem, musíte barvu stěn volit podle toho, fungovat v denním režimu i v noci.

Světlé odstíny jsou fajn, ale pozor na praktičnost. Naše ložnice měla kdysi bílé stěny a bílý nábytek, včetně postele s úložným prostorem pod matrací. Vypadalo to vzdušně. Jenže první večer, kdy jsme přinesli kávu, skončila kapka na zdi. A bílá se nečistí snadno. Navíc v místnosti 3×4 metry, kde jsme museli umístit postel i šatní skříň, bílá opticky nepomohla. Zjistila jsem, že lepší je jemná šedá nebo krémová. Ty lépe skryjí otisky rukou a zároveň neseberou světlo. Když k tomu přidáte pohovku s úložným prostorem v podobném tónu, vznikne klidné místo na spaní i práci.

A pak je tu otázka výšky stropu. V paneláku máme jen 250 cm. Když jsem do pokoje dala tmavě modrou, místnost se ještě snížila. Seděla jsem na sedací soupravě a připadala si jako v krabici. Řešení bylo jednoduché: natřít jednu stěnu akcentem a zbytek nechat světlý. Teď máme ložnici, kde dominantní stěna ladí s barvou sametového čalounění sedací soupravy. Ta tmavě zelená stěna působí jako kulisy, zatímco prostor zůstává vzdušný. Vyplatilo se utratit víc za kvalitní matnou barvu, která neodráží světlo. Interiérové barvy musíte vybírat i podle toho, odkud svítí slunce.

Už jsem zmínila sametové čalounění? Samet je krásný, ale vyžaduje citlivý přístup k barvám. Máme pohovku s velurovým povrchem v sytě hořčicové. Když jsem ji postavila k bílé zdi, barva stěny se zdála špinavá. Musela jsem ji přelakovat na teplý odstín slonové kosti. Teprve pak vynikla struktura látky i tvar pohovky. A právě u této pohovky jsme ocenili, že má click-clack mechanismus. Ráno ji složíte, večer rozložíte na spaní. Když je stěna vyladěná, celý pokoj působí jako hotový katalog. Ale pokud barva nesedí, i ta nejdražší sedačka s kvalitní pěnovou matrací působí levně.

Malý byt s nedostatkem místa je výzva. My máme obývací pokoj zároveň ložnici pro hosty. Proto jsme koupili rozkládací gauč s pružinovým roštem. Ale zjistili jsme, že tmavé stěny kolem něj dělají místnost stísněnou. Naopak světlý odstín s lehkým nádechem pískové barvy opticky zvětšil prostor. Když přijde návštěva, gauč rozložíme, na pružinový rošt dáme pěnovou matraci a host má klid. Ráno gauč složíme, matraci schováme do postele s úložným prostorem. Všechno do sebe zapadá, pokud barvy kolem neruší. Interiérové barvy v malém bytě musí být spíše neutrální, abyste mohli střídat doplňky podle nálady.

Co dělat, když máte byt na sever? U nás je to věčný boj. Světla máme málo, a když jsem dala na stěny chladnou šeříkovou, bylo to depresivní. Pak jsem zvolila barvu s teplým podtónem – meruňkovou. Místnost najednou působí slunečně i v únoru. K tomu jsme pořídili pohovku s úložným prostorem v krémové, což dodává vzdušnost. A večer, když zapneme lampu, stěny září. Pokud máte podobný problém, nebojte se sytějších teplých tónů. Zkušenost říká, že interiérové barvy v severních bytech potřebují živější odstíny, než byste čekali. Prostě to vyzkoušejte na vzorku.

Nesmím zapomenout na ložnici. Zde jsme udělali největší chybu. Natřeli jsme ji tmavě fialovou. Mysleli jsme, že bude romantická. Jenže v kombinaci s postelí s úložným prostorem a tmavým ložním prádlem vznikla temná díra. Ráno jsme se budili unavení. Nakonec jsme sáhli po jemné levandulové, která uklidňuje, ale nezneklidňuje. A k tomu bílá postel s úložným prostorem. Teď se nám lépe spí. Barvy prostě ovlivňují psychiku. Pokud v místnosti trávíte noc, měly by být tlumené, ale ne temné. Ideální je kombinace světlé stěny a tmavšího akcentu za hlavou postele.

A poslední postřeh: nikdy nepodceňujte vliv podlahy na barvu stěn. Naše dřevěná podlaha je výrazně oranžová. Když jsme k ní dali studeně šedou stěnu, vznikla nepříjemná disonance. Museli jsme šedou nahradit teplou béžovou. A najednou vše ladí. Stejně tak pohovka s pěnovou matrací v neutrálním tónu dostala nový život. Pokud tedy plánujete změnu, vždy nejprve přineste domů vzorky. Položte je k podlaze, k nábytku, ke světlu. Teprve pak kupujte celý kbelík. Interiérové barvy jsou jako oblečení na míru – musí sedět přesně tomu, co už doma máte. A s trochou trpělivosti najdete ten správný odstín, který podpoří funkčnost každého kusu nábytku, od pohovky s click-clack mechanismem až po úložnou postel.