Mobilní kurník, který se nepovede: 5 chyb, jež ho připraví o praktičnost > 공지사항

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Častou chybou je umístění hřadu přímo do nejtemnějšího rohu. Slepičí instinkt je sice schovávat se v noci, ale přes den na hřadu odpočívají právě tehdy, když potřebují světlo k trávení a syntéze vitamínů. Hřady proto umístěte kolmo k oknu nebo alespoň tak, aby na ně dopadal rozptýlený denní svit. Krmelec a napáječka pak ať stojí v blízkosti vchodu, kde je světla nejvíc, ale ne přímo na průvanu.

Mobilní kurník není žádná věda, barvy stěn do obýváku ale vyžaduje důslednost. Když se vyhnete nejčastějším chybám, získáte praktického pomocníka na celou sezónu. Po každém přesunu zkontrolujte kolečka a upevnění, protože rozbitý mechanismus v polovině zahrady je noční můrou. S dobře postaveným kurníkem se zahrada promění v efektivní systém, kde slepice dělají práci za vás.

Čtvrtý krok přichází před samotným nastlaním nové podestýlky. Jako poslední vrstvu použijte hrubou slámu nebo dřevěné hobliny, které dobře sají vlhkost. Na dno můžete nasypat tenkou vrstvu jedlé sody, která pohltí zbytkové pachy a pomůže udržet sucho. Podestýlku pak nenastýlejte příliš tlustě – stačí 5–7 centimetrů, protože přílišná vrstva se rychleji zapaří. Do hnízd dejte měkké seno a pravidelně je jednou týdně vyměňujte. Aby se zápach nevrátil, vybírejte trus z prostoru pod bidly alespoň dvakrát týdně a kurník jednou za měsíc kompletně vyčistěte.

Z hlediska materiálu je nejlepší přírodní dřevo (smrk, borovice, buk), které je savé a neklouže. Nikdy nepoužívejte kovové tyče – v zimě vedou chlad a v létě se přehřívají, navíc jsou kluzké. Vyvarujte se také plastovým bidýlkům, která jsou sice snadno omyvatelná, ale neposkytují nohám potřebnou oporu a mohou být příliš studená. Pokud nepoužíváte přírodní větev, ale hranol, alespoň jeho horní hrany obruste do oblouku, aby neřezaly do prstů. Bidýlko by mělo být vždy z masivu, ne z dřevotřísky, a mělo by být pevně ukotvené – slepice potřebují stabilní oporu, aby se při hřadování necítily nejistě.

Výška kurníku je často podceňovaný parametr. Minimální doporučená výška vnitřního prostoru je sedmdesát centimetrů, ale ideální je metr až metr dvacet. Větší výška vám umožní snadno uklízet podestýlku, a hlavně zajistí přirozené proudění vzduchu. Slepice potřebují čerstvý vzduch, ale nesnášejí průvan. Proto umístěte větrací otvory nad úroveň hřadu, aby spodní část kurníku byla bez průvanu. Větrací otvor o rozměru dvacet krát dvacet centimetrů umístěný u stropu je pro pět slepic dostačující.

Když plánujete kurník pro pět slepic, první číslo, které vás napadne, je obvykle plocha. Většina příruček uvádí, že na jednu nosnici stačí tři až čtyři čtvereční stopy uvnitř a dvakrát tolik ve výběhu. Jenže skutečný problém nebývá v tom, kolik místa slepice zaberou, ale jak si prostor rozdělíte. Pět slepic sice není hejno, které by potřebovalo halu, ale i tak se ve stísněném prostoru začnou klovat, stresovat a přestanou snášet. Základní pravidlo zní: kurník o půdorysu alespoň dva metry čtvereční, ideálně dva a půl. Neznamená to ale, že můžete postavit nízkou bednu – výška hraje roli stejně jako podlahová plocha.

Jak odstranit příčiny zápachu, ne jen následky Prvním krokem je mechanické odstranění všeho, co se dá vyhrabat. Použijte škrabku nebo lopatu a odstraňte vrchní vrstvu podestýlky i s trusem. Nezapomeňte na místa pod bidly a do rohů, kde se trus usazuje nejvíc. Poté kurník vymete koštětem a vytřete do sucha. Jestli jsou na dřevě zaschlé krusty, namočte je vodou s trochou octa a nechte chvíli působit, než je seškrábnete. Vyhněte se použití horké vody, která by dřevo nahnila – studená voda s octem stačí a navíc neutralizuje část zápachu.

Základní pravidlo zní: In case you loved this short article and you would want to receive more details concerning Http://Newsgarbaze.xyz/ kindly visit our own web site. přivádějte vzduch dole, odvádějte ho nahoře. Spodní štěrbiny umístěte na jižní stranu kurníku, asi 10–15 cm nad podlahou, aby do nich nefoukal přímý vítr a aby se dovnitř nedostávala podestýlka. Horní štěrbiny pak udělejte pod stropem, nejlépe na protilehlé straně, aby vzduch procházel celým prostorem. Velikost štěrbin odvoďte od počtu slepic: na jednu slepici počítejte přibližně 5–7 cm² plochy otvoru pro přívod a stejně pro odvod. To znamená, že pro hejno o deseti kusech potřebujete zhruba 50–70 cm² na každou stranu.

Samostatnou kapitolou je výběh. Slepice by měly mít možnost pohybu venku, ale výběh ohraničte plotem. Na pět slepic počítejte s plochou alespoň deset až patnáct metrů čtverečních. Pokud máte menší zahradu, zvažte mobilní kurník na kolečkách, který můžete přesouvat po trávníku. Slepice tak získají čerstvou pastvu a vy se vyhnete tomu, že výběh bude rozrytý na hlínu. Pozor také na to, že slepice hřadují ve výšce, a proto potřebují žebřík nebo šikmou plochu pro přístup do kurníku. Pokud je vstup příliš strmý, některé slepice ho nevyužijí a budou přespávat venku, což je v zimě nebezpečné.