Šestý bod, ač to zní banálně, je o tom, co si vezmeš do ruky, když dojde k nehodě. Měl bys umět poskytnout první pomoc, ale hlavně vědět, kdy a jak volat pomoc. V extrémních sportech se rychle rozhoduje, takže si předem zjisti, jak funguje tísňové volání v dané oblasti, jaké jsou souřadnice tvého výchozího bodu a jaké informace operátor potřebuje. Nezapomeň na to, že tvoje vlastní bezpečnost je první – nikdy neriskuj kvůli výbavě nebo času. Sestavení kontrolního seznamu ti zabere pár minut, ale může ti ušetřit dlouhé hodiny v nepříjemné situaci.

Při testování úchopu věnujte pozornost třem bodům: šířka mezi palcem a ukazováčkem, opora pro malíček a sklon hlavy. Pokud máte malou ruku, Rekonstrukce Bytu vyhněte se rukojetím s výrazným rozšířením v dolní části – budete ji svírat křečovitě a po hodině vás bude bolet dlaň. U větších rukou zase hrozí, že prsty budou přesahovat hranu rukojeti a nebudete mít plnou kontrolu nad sekem. Ideální stav je, když konce prstů lehce kopírují obrys rukojeti, aniž by se dotýkaly dlaně.

Před samotným skokem se nezapomeňte najíst a napít, ale ne těsně před ním. Těžké jídlo může způsobit nevolnost, prázdný žaludek zase závratě. Ideální je lehká svačina asi hodinu předem. Rovněž se vyhněte alkoholu a jiným omamným látkám – nejen že to je nebezpečné, ale většina provozovatelů vám skok odmítne. Důležité je také oblečení: pohodlné, přiléhavé, bez volných šňůrek a kapes, ze kterých by něco vypadlo. Pevná obuv s uzavřenou špičkou je nutností, žádné žabky nebo sandály.

Čtvrtý bod se týká komunikace a plánu B. Někdo musí vědět, kam jdeš a kdy se vrátíš, a ne jen na Facebooku. Dej vědět někomu blízkému přesnou trasu a časový rámec a domluv se, co udělá, když se neozveš. Vezmi si nabitý telefon, powerbanku a případně papírovou mapu, protože v horách signál často není. Zkopíruj si důležitá čísla na papír a podložku, ať nemusíš hledat v mobilu, když je nejhůř. Chyba, kterou dělají všichni: spoléhají jen na moderní technologie.

Než vyrazíš na extrémní sport do přírody, zastav se na půl hodiny a projdi si vlastní kontrolní seznam. Není to ztráta času, ale pojistka, že tě nepřekvapí věci, které se dají předvídat. Základní pravidlo zní: plánuj s rezervou, ne s optimismem. Každý bod si raději zkontroluj dvakrát, a pokud něco nesedí, řeš to hned na místě, ne až v terénu.

Kontroluj výbavu, ne jen batoh Druhý bod se týká výbavy, ale nejen té drahé. Vezmi si jen to, co opravdu použiješ, a vše si vyzkoušej před cestou. Nové boty nebo nevyzkoušený úvazek nech doma, protože v terénu tě čeká jiný pocit než na zahradě. Zkontroluj, jestli je vše funkční: karabiny, lana, čelovka, náhradní baterky, píšťalka, nůž. Ujisti se, že máš i něco do nepohody, třeba pláštěnku, i když je předpověď slunečná. Nejčastější chyba je spoléhat na to, že „se něco přežije".

Boty a neopreny vyžadují specifický přístup. Do bot nacpěte novinový papír, který nasaje vlhkost a zároveň drží tvar. U neoprenu otočte rukávy a nohavice naruby, aby se vnitřní vrstva dostala do kontaktu se vzduchem. U membránových bund nezapomeňte rozepnout všechny zipy a kapsy – usnadníte tím cirkulaci vzduchu a předejdete vzniku nepříjemného zápachu.

Nejčastější chyby při jištění a jak se jim vyhnout Jednou z nejčastějších chyb je nesprávné držení lana v jistícím zařízení. Při jištění druhého na vrcholu či při slaňování se snadno stane, že lano proklouzne a jistič ztratí kontrolu. Vždy proto zkontrolujte, že lano prochází zařízením správným směrem a že je karabina zapnutá s pojistkou. Při jištění druhého lezce používejte jistící zařízení s asistovaným brzděním, které samo zvyšuje tření – to vám dá čas na reakci, i když lezec spadne bez varování.

Stejně důležitá je část o přistávání. Řeší se, kdy natáhnout nohy a jak se dotknout země. Mnoho lidí má tendenci se dívat dolů a snažit se dopadnout po špičkách. Instruktor vám ale vysvětlí, proč je lepší přistávat na celá chodidla s mírně pokrčenými koleny. Typická chyba je snažit se během sestupu „pomáhat" pohybem nohou. Nedělejte to. Padák řídí instruktor a vaše nohy mají jediný úkol – být připravené na kontakt se zemí.

Základním předpokladem je správná poloha těla. Jistič by měl stát pod prvním jištěním, mírně bokem od směru pádu, s nohama rozkročenýma na šířku ramen. Jedna ruka drží lano za jistícím zařízením, druhá před ním. Při dynamickém pádu musí jistič povolit lano mírným pohybem paží, aby zachytil rázovou sílu postupně. Typická chyba začátečníků je stát přímo pod lanem nebo se pevně opřít o skálu – to pak při pádu hrozí odhození od stěny a ztráta kontroly.

If you cherished this article and you also would like to get more info regarding přečtěte si více nicely visit our web site.