Problémem ale bylo uložení povlečení a dek. Všude je málo místa. Do šatní skříně se už nevešly. Naštěstí jsme objevili kousek s integrovaným úložným prostorem. Vybírali jsme dlouho. Chtěli jsme něco, co vypadá jako pořádný kus nábytku, ne jako nouzovka. Nakonec jsme zvolili variantu, která má pod sedákem prostor na všechny textilie. Dvě velké ložní soupravy, dva polštáře a tlustá deka zmizely, jako by je pohltila zem. Jenže pak nastal další zádrhel: matrace na spaní. Většina rozkládacích pohovek má tenkou pěnu, která po hodině ležení bolí záda. Řešením byl model s kvalitním jádrem. Nakonec jsme dali přednost variantě s 16 cm pěnovou matrací na pevných lamelách. Spí se na tom lépe než na staré manželské posteli od babi